Tohle si nenechte ujít

Sepsali jsme pro vás seznam míst, která můžete na Bedřichově a jeho okolí navstívit. V Jizerských horách je toho spousta k vidění, a byla by škoda, kdybyste něco zameškali.


Rozhledny


Maják Járy Cimrmana


Stavba muzea a Majáku byla dokončena v roce 2013 podle projektu architekta profesora Martina Rajniše a je skvělou ukázkou tzv. přírodní architektury. Budova je z poloviny vrostlá do svahu a je obložena na místě vytěženým kamenem. Samotná rozhledna je vybudována z borového dřeva s dubovým schodištěm, její originální konstrukce je velmi vzdušná a svou siluetou skutečně připomíná maják. Celý objekt dokonale zapadá do kopcovité krajiny Příchovic v blízkosti historického stavení U Čápa.

Rozhledna Královka


Rozhledna Královka stojí přímo nad Bedřichovem, nejkratší cesta je přímo od penzionu Uko po turistické značce až na vrchol, kam je to cca 1,5 kilometru, při převýšení cca 150 m. Vedle rozhledny Královka je hotel Královka s restaurací.
Přístup: denně 9:00 - 22:00 hod.

Rozhledna Slovanka


Přístup na rozhlednu Slovanka je z centra Hrabětic, po zelené turistické značce. Výhled: Jizerské hory, Jablonec nad Nisou, Ještěd, Liberec, Krkonoše, Český ráj Je to naše nejstarší železná rozhledna, vážící bezmála 5,5 tuny. Byla prohlášena Ministerstvem kultury ČR za státem chráněnou technickou památku. V roce 2003 byla rozhledna na Slovance vypodobněna na poštovní známce.
Přístup: volně přístupná

Rozhledna Smrk

Nejkratší cesta (cca 7 km) na vrchol Smrku je pěšky od chaty Smědava. Kovová rozhledna má útulnu cca pro 25 lidí - místo, kam se lidé ukryjí před nepřízní počasí. Rozhledna slouží také polským turistům - přímo na Smrku totiž stojí hraniční přechod. Z polských lázní Swieradow Zdrój je to na Smrk 12 km. Z ochozu rozhledny je za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz a dokonce Říp. Otevře se i výhled do Polska.
Přístup: volně přístupná

Rozhledna Špičák

K rozhledně se dostanete, když se vydáte z Albrechtic v Jizerských horách po modré turistické značce, která se pak změní v zelenou (celkem cca 2 km).
Přístup: celoročně (kromě středy a čtvrtka) 10:00 - 17:00 hod.

Rozhledna Štěpánka

Rozhledna Štěpánka stojí na kopci Hvězda, který se tyčí asi 4 kilometry východně od Tanvaldu. Po silnici č. 10 dojedete na začátek Kořenova, kde odbočíte na Příchovice. Po 2 km v Příchovicích odbočíte u velkého stromu vlevo na stoupající úzkou silničku (je tam ukazatel), až dojedete k chatě Hvězda, kde se dá parkovat. Odtud se vydáte po modré značce na vrchol vzdálený asi 300 m, převýšení je cca 50 m.
Přístup: duben, listopad, prosinec - každý den 10:30-17:00 hod.; květen-říjen denně kromě pondělí 10:30-17:30 hod.

Vodopády



Černá Desná

V srdci Jizerských hor pramení jedna z našich nejdivočejších řek, Černá Desná. Mezi přehradou Souš a městečkem Desná vytváří na svém toku tři krásné vodopády průtokem přesahující půl kubíku a stejný počet stupňů kaskád, táhnoucích se několikset metrů .

Jedlová

Nejznámější a asi i nejnavštěvovanější vodopád v Jizerkách leží na Jedlovém potoku. Celé jeho údolí je díky zachovaným původním porostům jedlí a buků vyhlášeno jako přírodní rezervace Jedlový důl s rozlohou 12 hektarů.

Štolpich

Další působivá scenérie je k vidění na úbočí skalnatého masivu Ořešníku cestou po červené značce z Hejnic na Holubník. Sloupský potok tu klesá přibližně 30m skalní stěnou, na které najdeme řadu kaskád a vodopádů, souhrně nazývaných Velký (nebo také Černý) Štolpich. Podobná soustava je i na Malém (Bílém) Štolpichu.

Vodní nádrže



Přehrada Josefův Důl


Vodní nádrž Josefův Důl leží v 760 m.n.m. a byla vybudována v letech 1976–1982 na řece Kamenici přibližně 2 km nad obcí Josefův Důl. Svojí plochou je největší přehradou Jizerských hor. Sypaná hráz je dlouhá 720 m, vysoká 43 m a zadrží 23 milionů m3 vody (více než všechny ostatní jizerskohorské přehrady dohromady).
Přehrada je určena především k zásobování Liberecka a Jablonecka pitnou vodou, k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně a jako ochrana před povodněmi. Poblíž hráze stojí šedesátimetrová odběrná věž, od níž vede 2440 metrů dlouhá podzemní štola, která se táhne až sto třicet metrů pod horským hřbetem a ústí v úpravně vody v Bedřichově, kousek pod penzionem Uko.

Přehrada Souš


Údolní přehrada Souš byla postavena roku 1915 na říčce Černá Desná. Její hráz je sypaná, vysoká 21 m a dlouhá 364 m. Vodní hladina zabírá plochu kolem 86 hektarů. Jméno dostala podle osady Souš, jejíž část se dnes nachází pod hrází.
Přehrada byla roku 1974 přeměněna na reservoár pitné vody pro Jablonecko, Tanvaldsko a Železnobrodsko. Koupání a rybolov jsou tady proto zakázány a okolí je přísně chráněno.
Kolem Souše vede opravená Soušská silnice, po které se mohou osobní automobily dostat přes Smědavu až do Bílého Potoka a Hejnic na druhé straně hor, ovšem jen během letní sezóny od května do října. V zimě je silnice uzavřena.

Horské vrcholy


Bramberk

787 mn.m. - vzdálenost od penzionu 8,2 km autem, 7,8 km pěšky

Lučany nad Nisou

21 m vysoká žulová rozhledna otevřená pro veřejnost v roce 1912

Bukovec

1005 m n. m. - vzdálenost od penzionu 28 km autem, 20,7 km pěšky
Bukovec je výrazný čedičový vrch na východním okraji Jizerských hor, v okrese Jablonec nad Nisou. Svým výrazným kuželovitým tvarem tvoří dominantu horské osadě Jizerka. Díky čedičovému podkladu se na vrchu vyvinula bohatá flóra. Zajímavosti místní přírody popisuje naučná stezka. Z vrcholu je za dobrého počasí rozhled také na západní část Krkonoš. Bukovec je jednou z největších čedičových kup v Evropě.

Černá hora


1085 m n. m. - vzdálenost od penzionu 8,6 km autem, 10,3 km pěšky
Jedná se o dvojvrchol, vyšším vrcholem je Černá hora (1085 m, starý název Černá hora kristiánovská) a nižším vrcholem jsou Sněžné věžičky (1070 m, starý název Černá hora hejnická), které jsou asi 1 km severovýchodně od Černé hory. V sedle mezi oběma vrcholy leží nejvýše položené rašeliniště v české části pohoří.

Frýdlantské cimbuří


900 m n. m. - vzdálenost od penzionu 38 km autem, 13,5 km pěšky
Významná skalní skupina ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Název má připomínat podobnost skal s rozeklaným cimbuřím frýdlantského zámku. V okolí skal byla do roku 1999 stejnojmenná národní přírodní rezervace, dnes však je tato oblast částí NPR Jizerskohorské bučiny. Skály jsou také významnými horolezeckými terény.

Holubník


999 m n. m. - vzdálenost od penzionu 38 km autem, 10,8 km pěšky
Hora ležící v Severních Čechách ve středu Hejnického hřebene v pohoří Jizerské hory. Holubník je přístupný po červeně značené turistické stezce spojující Ptačí kupy (1013 m) a sedlo Holubníku (999 m). Po severním úbočí vrcholu je vedena Štolpišská silnice, po jižním úbočí zase Nová cesta.

Jizera


1122 m n. m. - vzdálenost od penzionu 28 km - autem, 14,1 km pěšky
Druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a také nejvyšší vrchol Hejnického hřebene a celé Jizerské hornatiny. Zároveň je horou s nejvyšší prominencí (převýšením od sedla) ze všech tisícovek v české části hor.

Nekraš (Královka)


859 m n.m. - vzdálenost od penzionu 2,7 km autem, 1,4 km pěšky
Nejvyšší místo Maxovského hřebene. Rozhledna (vysoká 23,5 m) z r. 1907, pod ní stojí chata, která je z r. 1936. Název Královka je počeštěným názvem původního německého pojmenování Königova výšina. Nejstarším českým názvem vrcholu je Nekraš.

Olivetská hora

886 m n.m. - vzdálenost od penzionu 7,3 km pěšky
Vede přes ní po zpevněné cestě modrá turistická značka a v její trase také lyžařská Jizerská magistrála. Prochází tudy též Nová poutní cesta přivádějící poutníky z Liberecka do Hejnic k tamnímu kostelu Navštívení Panny Marie. Na jejím východním úbočí pramení Černá Nisa a ze západní strany vrchol obtéká řeka Jeřice. Severovýchodním směrem od vrcholu se nachází rozcestník turistických cest pojmenovaný „Bílá kuchyně – rozcestí“, jihovýchodně „Pod Olivetskou horou“ a jihozápadně „Závory“.

Ořešník

800 m n. m - vzdálenost od penzionu 14 km pěšky, 39 km autem
Skalnatý výběžek postranní části Hejnického hřebene Jizerských hor. Strmě se zvedá do výšky 800 metrů nad údolími Velkého Štolpichu i Smědé. Jméno tento mohutný žulový blok dostal po porostech lísky, které pokrývaly jeho okolí asi před 800 lety, v dobách, kdy sem přišli první kolonisté.

Petřín

635 m n. m. - vzdálenost od penzionu 11,7 km autem, 14,3 km pěšky
Jablonec nad Nisou, vyhlídková restaurace s 20 m vysokou rozhlednou, vinárna, hotel

Smědavská hora

1 083,9 m n.m. - vzdálenost od penzionu 30,6 km autem, 15,6 km pěšky
vysoká hora ležící v postranním výběžku Hejnického hřebene Jizerských hor. Hora je patrně nazvána podle řeky Smědé, která má jeden z pramenů v rašeliništích pod jižním svahem. Pod horou se nachází horská enkláva a chata Smědava. Asi 700 metrů jihovýchodně od vrcholu se rozkládá přírodní památka Vlčí louka. Na vrcholu se nalézá Borůvkový kámen, na kterém je umístěna schránka s vrcholovou knihou už z roku 1976.

Smrk

1124 m n.m. - vzdálenost od penzionu 49,5 km autem, 21,7 km pěšky
S výškou 1 124 metrů nad mořem je nejvyšší horou Smrčské hornatiny a zároveň také české části Jizerských hor. Odedávna se zde stýkaly hranice tří zemských celků: Čech, Lužice a Slezska. Dnes je zde pěší hraniční přechod do Polska a v roce 2003 zde byla znovupostavena rozhledna. Polský vrchol Smrek má výšku 1123 metrů a leží těsně za česko-polskou hranicí. Na jižních svazích hory pramení řeka Jizera a nedaleko vrcholu, na západním svahu hory, leží přírodní památka Klečoviště na Smrku.