Turistika a zajímavá místa
Za krásou a atrakcemi Jizerských hor.
Pěší výlety
Pěší výlety
Co si nenechat ujít
Co si nenechat ujít
Kam vyrazit po vlastních v Jizerských horách
#Bedřichovské výhledy
Turistické výletní okruhy obce Bedřichov zavedou návštěvníky na nejkrásnější místa v okolí. Jedná se o celkem 9 km dlouhé trasy se 17 informačními tabulemi a těšit se můžete zejména na překrásné výhledy. Turistické trasy jsou přehledně značeny.
Modrý okruh – 4 km
Vycházkový a méně náročný; zaměřuje se na poznání historie Bedřichova (zal. osady v r. 1592), dále na pamětihodnosti (kostel sv. Antonína s křížovou cestou, sklářská huť, křížky a pomníky) a přírodní či jiné krajinné prvky na území obce (Biokoridor Bedřichov, přehrady).
Vycházka na Černou Nisu
a Novou Louku (14,7 km)
Penzion Uko – Bedřichov, stadion (1,5 km) – Bedřichov, obora (2,3 km) – Bedřichovská přehrada na Černé Nise, hráz (5,3 km) – Černá Nisa, západní rozcestí (5,8 km) – K závorám (7 km) – Závory (7,3 km) – Pod Olivetskou horou (8,3 km) – Za Přehradou (8,6 km) – Gregorův kříž (9,3 km) – Nová Louka (10,2 km) – Bedřichov (13,2 km) – Penzion Uko (14,7 km)
Krátká výletní trasa, kterou uvítají všichni jednodenní návštěvníci hor, Vás z Bedřichova provede několika zásadními místy Jizerských hor. Trasou z bedřichovského stadionu, a dále od „obory“ se dostanete k prvním Jizerským perlám, a to k vodní nádrži na Černé Nise. Cestou k ní i za ní lze spatřit nejeden typický jizerskohorský pomníček, celou přehradu jde obejít dokola. Z přehrady pak trasa směřuje k druhému důležitému bodu vycházky, bývalému loveckému zámečku na Nové Louce, někdy zvanému Šámalka po kancléři prezidenta Masaryka, JUDr. Přemyslu Šámalovi.
Na přírodní rozhlednu Paličník (17,5 km)
Bílý Potok pod Smrkem, nádraží – /Jedlová cesta/ – Sedmitrámový most (4,5 km) – Předěl (7,5 km) – Na Písčinách (9 km) – /Paličníková cesta/ – Pod Klínovým vrchem (11 km) – Paličník (11,4 km) – Bártlova bouda (14,5 km) – Bílý Potok pod Smrkem (17,5 km)
Trasa střední délky s výrazným převýšením, možnost využití vlakové dopravy z Liberce. Po Jedlové cestě (červené turistické) k Sedmitrámovému mostu, a pak podél Šindelového potoka na Předěl, odtud po červené směr Smrk, ale na Písčinách odbočit vlevo. Paličníková cesta vede přímo na vrch Paličník (944 m) s exkluzivním výhledem do širokého kraje. Z Paličníku po žluté turistické cestě údolím NPR Jizerskohorské bučiny a kolem skalnatých břehů Hájeného potoka zpět přes Bártlovu boudu (výletní restauraci s terasou) do Bílého Potoka pod Smrkem.
Kristiánov a památník sklářství
v Jizerských horách (7 km)
Horská osada Kristiánov v Jizerských horách, nedaleko Bedřichova (7 km od penzionu Uko). V 18. a 19. století slavná sklářská huť, z níž po požáru zbyl jen hřbitov a bývalý hostinec Liščí bouda, ve kterém vzniklo muzeum sklářství, jedno z nejvýše položených muzeí v České republice (otevřeno v letní sezoně denně 9:00–17:00 hod). Můžete zhlédnout expozici „Kristiánov – klíč k srdci Jizerských hor (r. 1775–2005 )“ a dřevěný model bývalého areálu huti. K osadě patří i hřbitůvek s ostatky majitelů sklárny.
Josefův Důl a Josefodolská přehrada
Josefův Důl je obec založená r. 1701. Stará sklárna ze 17. století byla roku 1910 nahrazena dnešní. Nad obcí se rozkládá největší přehrada Jizerských hor – Josefodolská přehrada. Byla postavena v letech 1976–82 a je největší nádrží v Jizerských horách (plocha 145 ha), má dvě sypané hráze, čelní – délka 720 m, výška 43 m a boční. Zadržují 23 mil. m3 vody.
Voda se ke zpracování na pitnou odvádí z přehrady 2,5 km dlouhou štolou v hloubce až 130 m pod zemí do úpravny v Bedřichově a dále pod zemí do Liberce a Jablonce nad Nisou. Jako zásobárna pitné vody patří přehrada a její okolí do ochraného pásma a je v ní proto zakázáno koupání. Přesto je vítaným cílem turistů, díky krásnému okolí a upraveným přístupovým cestám nabízejícím ideální podmínky pro turistiku a cykloturistiku.
Červený okruh – 5 km
Vycházkový a náročnější; nabízí vedle funkce poznávací (přehrady, rozhledny, jizerskohorské chaty a výhledy na Jizerské hory a Krkonoše) také aktivní využití 5 venkovních sportovišť s různými cvičebními prvky – hrazda, pružinová lávka, lavička, kladina a řetězový most.
Obě exkurzní cesty procházejí poklidnými částmi Bedřichova v CHKO Jizerské hory. Trasy kříží hlavní komunikaci pouze třikrát, a to po upravených cestách a chodníčcích tak, aby jimi mohly pohodlně
a bezpečně procházet rodiny s dětmi či školní kolektivy.
Jednotlivá zastavení Bedřichovských výhledů, okruhy začínají od tabule č. 1 „V Kotli“ (nedaleko přírodního koupaliště), jsou značeny přehlednými informačními tabulemi, šipkami a mapami. Některá zastavení jsou navíc opatřena odpočinkovými místy s lavičkami, často
s možnostmi výhledů po Bedřichově a do kraje. U sportovišť nechybí stručný popis možných aktivit na cvičebním nářadí.
Cca 200 metrů od Penzion UKO se lze na trasu Bedřichovských výhledů připojit u tabule č. 6, která náleží k červené trase a zavede Vás dále do Bedřichova, kde lze trasu libovolně kombinovat a měnit.
K vodopádům Černého potoka
a na přírodní rozhlednu
Frýdlantské cimbuří (12 km)
Bílý Potok pod Smrkem, nádraží – U Liščí chaty (2 km) – Kámen osvobození (3 km) – Hajní kostel (3,7 km) – Pod Frýdlantským cimbuřím (5 km) – Frýdlantské cimbuří (5,3 km) – Polední Kameny (6 km) – Pavlova cesta (7 km), odbočit doleva – /Pavlova cesta/ – Štolpišská silnice (10,5 km) – /Štolpišská silnice/ – Smědava (12 km)
Krátká turistická trasa vhodná pro všechny bez výraznějších zdravotních problémů, upozorňujeme na větší převýšení a fyzickou zátěž během cesty! Možnost využití vlakové dopravy z Liberce. Jedna z mála tras, kde nepotkáte kola, ale uvidíte „řetězy“ jako v Tatrách! Výchozím bodem je Bílý Potok pod Smrkem, odkud budete pomalu stoupat nejpříkřejšími cestami do srdce Jizerek, na Smědavu. Prvními zastaveními mohou být vodopády na Černém potoce, poté výstup na Hajní kostel, hned v závěsu výhledy na Frýdlant a okolí z Frýdlantského cimbuří. Další část výletu bude již v klidnějším tempu mírného terénu, z Poledních kamenů na Pavlovu cestu – zde ale nepokračovat dále po značené žluté, nýbrž si pěkně Smědavskou horu obejít ze severní části. Trénovanému oku neuniknou zbytky leteckého neštěstí. Z Pavlovy cesty se pak dostaneme na Štolpišskou silnici vedoucí na Smědavu.
Jizerka a rašeliniště Jizerky
O osadě Jizerka v severovýchodních Jizerských horách jsou první zmínky již z 16. století, v pol. 19. století zde byly založeny dvě sklářské huti, z nichž jedna slouží dodnes. Nedaleko Jizerky se nachází rašeliniště ležící 860 m.n.m. Zajímavý je též Safírový potok ústící do Jizerky na dolním konci rašeliniště, který byl v minulosti známým nalezištěm drahokamů (safírů, rubínů a mnoha dalších). Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky byla UNESCO zařazena do sítě nejvýznačnějších evropských rezervací.
Středem Velké jizerské louky protéká řeka Jizera, která zde zároveň tvoří státní hranici s Polskem. Nad osadou Jizerka se tyčí ojedinělý čedičový kuželový vrch Bukovec. Oblastí rezervace prochází naučná stezka. V osadě Jizerka se nachází muzeum s expozicí o historii a současnosti Jizerských hor – otevřeno květen–říjen o víkendech, 9:00–16:00 hod.
Vodopády na Černém
potoce a Hejnický hřeben
v Jizerských horách
Vodopády na Černém potoce jsou nejmohutnější vodopády celých Jizerských hor. Černý potok, jehož dva prameny prochází Hejnickým hřebenem a poté skalní roklí, zde má na 3 kilometrech spád 500 m. Celá oblast je součástí rezervace Frýdlantské cimbuří, která dostala název podle mohutného skalního útvaru tyčícího se nad roklí v hřebenu Poledních kamenů.
Snadné trasy, které zvládnou i děti
Kostel sv. Antonína (500 m)
Postavený v letech 1930–1932. Zrekonstruován v roce 2005, v roce 2008 postavena křížová cesta a úprava okolí. V letních měsících se zde konají bohoslužby a v prosinci vánoční zpěvy. Od penzionu Uko 500 m.
Rozhledna Královka (1,5 km)
Jedna z nejznámějších rozhleden v Jizerských horách, která se vypíná nad Bedřichovem na stejnojmenném vrchu (859 m.n.m.). Původní dřevěná stavba z konce 19.století byla v r. 1906 přestavěna na novou kamennou rozhlednu. Její výška je 23,5 m. V roce 1934 byl k rozhledně přistaven rozlehlý horský dům – nyní restaurace Královka. Od penzionu Uko 1,5 km.
Bedřichovská přehrada
na Černé Nise (5 km)
Přehrada byla vybudována v letech 1902–1905 a její rozloha činí kolem 42 hektarů. Průměrná hloubka je asi 15 m. Přehrada je díky svému položení a okolní krajině vyhledávaným místem pro turisty. V letním období poskytuje možnost klidného koupání, v zimě (za vhodných podmínek) lze po její zamrzlé hladině jezdit na běžkách. Od penzionu Uko 5 km.
Křížová cesta na Vysokém
hřebenu (2 km)
Romantické místo skryté v lesích nad Bedřichovem. Lesní studánka a křížová cesta postavená v r. 1878, nyní slouží jako místo odpočinku, meditace a zajímavý turistický cíl. Od penzionu Uko 2 km.
Nová Louka (4 km)
Údolní rašeliniště ve výšce 770 m.n.m. s loveckým zámečkem – Šámalova chata, při obou březích Blatného potoka. Oblast je vyhlášena státní přírodní rezervací. Původně sklářská huť a panský dům majitele sklárny byly po roce 1844 přeměněny tehdejšími majiteli panství na lovecký zámeček. Dnes je zde horský hotel s restaurací. Nová Louka je významnou křižovatkou několika turistických cest a je hojně navštěvována po celý rok. Od penzionu Uko 4 km.
Co si nenechat ujít
Rozhledny
Maják Járy Cimrmana
Stavba muzea a Majáku byla dokončena v roce 2013 podle projektu architekta profesora Martina Rajniše a je skvělou ukázkou tzv. přírodní architektury. Budova je z poloviny vrostlá do svahu a je obložena na místě vytěženým kamenem. Samotná rozhledna je vybudována z borového dřeva s dubovým schodištěm, její originální konstrukce je velmi vzdušná a svou siluetou skutečně připomíná maják. Celý objekt dokonale zapadá do kopcovité krajiny Příchovic v blízkosti historického stavení U Čápa.
Rozhledna Královka
Rozhledna Královka stojí přímo nad Bedřichovem, nejkratší cesta je přímo od penzionu Uko po turistické značce až na vrchol, kam je to cca 1,5 kilometru, při převýšení cca 150 m. Vedle rozhledny Královka je hotel Královka s restaurací.
Přístup: denně 9:00 – 22:00 hod.
Rozhledna Slovanka
Přístup na rozhlednu Slovanka je z centra Hrabětic, po zelené turistické značce. Výhled: Jizerské hory, Jablonec nad Nisou, Ještěd, Liberec, Krkonoše, Český ráj Je to naše nejstarší železná rozhledna, vážící bezmála 5,5 tuny. Byla prohlášena Ministerstvem kultury ČR za státem chráněnou technickou památku. V roce 2003 byla rozhledna na Slovance vypodobněna na poštovní známce.
Přístup: volně přístupná
Rozhledna Smrk
Nejkratší cesta (cca 7 km) na vrchol Smrku je pěšky od chaty Smědava. Kovová rozhledna má útulnu cca pro 25 lidí – místo, kam se lidé ukryjí před nepřízní počasí. Rozhledna slouží také polským turistům – přímo na Smrku totiž stojí hraniční přechod. Z polských lázní Swieradow Zdrój je to na Smrk 12 km. Z ochozu rozhledny je za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz a dokonce Říp. Otevře se i výhled do Polska.
Přístup: volně přístupná
Rozhledna Špičák
K rozhledně se dostanete, když se vydáte z Albrechtic v Jizerských horách po modré turistické značce, která se pak změní v zelenou (celkem cca 2 km).
Přístup: celoročně (kromě středy a čtvrtka) 10:00 – 17:00 hod.
Rozhledna Štěpánka
Rozhledna Štěpánka stojí na kopci Hvězda, který se tyčí asi 4 kilometry východně od Tanvaldu. Po silnici č. 10 dojedete na začátek Kořenova, kde odbočíte na Příchovice. Po 2 km v Příchovicích odbočíte u velkého stromu vlevo na stoupající úzkou silničku (je tam ukazatel), až dojedete k chatě Hvězda, kde se dá parkovat. Odtud se vydáte po modré značce na vrchol vzdálený asi 300 m, převýšení je cca 50 m.
Přístup: duben, listopad, prosinec – každý den 10:30-17:00 hod.; květen-říjen denně kromě pondělí 10:30-17:30 hod.
Vodopády
Černá Desná
V srdci Jizerských hor pramení jedna z našich nejdivočejších řek, Černá Desná. Mezi přehradou Souš a městečkem Desná vytváří na svém toku tři krásné vodopády průtokem přesahující půl kubíku a stejný počet stupňů kaskád, táhnoucích se několikset metrů.
Štolpich
Další působivá scenérie je k vidění na úbočí skalnatého masivu Ořešníku cestou po červené značce z Hejnic na Holubník. Sloupský potok tu klesá přibližně 30m skalní stěnou, na které najdeme řadu kaskád a vodopádů, souhrně nazývaných Velký (nebo také Černý) Štolpich. Podobná soustava je i na Malém (Bílém) Štolpichu.
Jedlová
Nejznámější a asi i nejnavštěvovanější vodopád v Jizerkách leží na Jedlovém potoku. Celé jeho údolí je díky zachovaným původním porostům jedlí a buků vyhlášeno jako přírodní rezervace Jedlový důl s rozlohou 12 hektarů.
# Jizerky jsou TOP i v létě
Vodní nádrže
Přehrada Josefův Důl
Vodní nádrž Josefův Důl leží v 760 m.n.m. a byla vybudována v letech 1976–1982 na řece Kamenici přibližně 2 km nad obcí Josefův Důl. Svojí plochou je největší přehradou Jizerských hor. Sypaná hráz je dlouhá 720 m, vysoká 43 m a zadrží 23 milionů m3 vody (více než všechny ostatní jizerskohorské přehrady dohromady).
Přehrada je určena především k zásobování Liberecka a Jablonecka pitnou vodou, k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně a jako ochrana před povodněmi. Poblíž hráze stojí šedesátimetrová odběrná věž, od níž vede 2440 metrů dlouhá podzemní štola, která se táhne až sto třicet metrů pod horským hřbetem a ústí v úpravně vody v Bedřichově, kousek pod penzionem Uko.
Přehrada Souš
Údolní přehrada Souš byla postavena roku 1915 na říčce Černá Desná. Její hráz je sypaná, vysoká 21 m a dlouhá 364 m. Vodní hladina zabírá plochu kolem 86 hektarů. Jméno dostala podle osady Souš, jejíž část se dnes nachází pod hrází.
Přehrada byla roku 1974 přeměněna na reservoár pitné vody pro Jablonecko, Tanvaldsko a Železnobrodsko. Koupání a rybolov jsou tady proto zakázány a okolí je přísně chráněno.
Kolem Souše vede opravená Soušská silnice, po které se mohou osobní automobily dostat přes Smědavu až do Bílého Potoka a Hejnic na druhé straně hor, ovšem jen během letní sezóny od května do října. V zimě je silnice uzavřena.
Horské vrcholy
Bramberk
787 mn.m. – vzdálenost od penzionu 8,2 km autem, 7,8 km pěšky
Lučany nad Nisou
21 m vysoká žulová rozhledna otevřená pro veřejnost v roce 1912
Černá hora
1085 m n. m. – vzdálenost od penzionu 8,6 km autem, 10,3 km pěšky. Jedná se o dvojvrchol, vyšším vrcholem je Černá hora (1085 m, starý název Černá hora kristiánovská) a nižším vrcholem jsou Sněžné věžičky (1070 m, starý název Černá hora hejnická), které jsou asi 1 km severovýchodně od Černé hory. V sedle mezi oběma vrcholy leží nejvýše položené rašeliniště v české části pohoří.
Jizera
1122 m n. m. – vzdálenost od penzionu 28 km – autem, 14,1 km pěšky. Druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a také nejvyšší vrchol Hejnického hřebene a celé Jizerské hornatiny. Zároveň je horou s nejvyšší prominencí (převýšením od sedla) ze všech tisícovek v české části hor.
Olivetská hora
886 m n.m. – vzdálenost od penzionu 7,3 km pěšky. Vede přes ní po zpevněné cestě modrá turistická značka a v její trase také lyžařská Jizerská magistrála. Prochází tudy též Nová poutní cesta přivádějící poutníky z Liberecka do Hejnic k tamnímu kostelu Navštívení Panny Marie. Na jejím východním úbočí pramení Černá Nisa a ze západní strany vrchol obtéká řeka Jeřice. Severovýchodním směrem od vrcholu se nachází rozcestník turistických cest pojmenovaný „Bílá kuchyně – rozcestí“, jihovýchodně „Pod Olivetskou horou“ a jihozápadně „Závory“.
Petřín
635 m n. m. – vzdálenost od penzionu 11,7 km autem, 14,3 km pěšky. Jablonec nad Nisou, vyhlídková restaurace s 20 m vysokou rozhlednou, vinárna, hotel
Smědavská hora
1 083,9 m n.m. – vzdálenost od penzionu 30,6 km autem, 15,6 km pěšky. Vysoká hora ležící v postranním výběžku Hejnického hřebene Jizerských hor. Hora je patrně nazvána podle řeky Smědé, která má jeden z pramenů v rašeliništích pod jižním svahem. Pod horou se nachází horská enkláva a chata Smědava. Asi 700 metrů jihovýchodně od vrcholu se rozkládá přírodní památka Vlčí louka. Na vrcholu se nalézá Borůvkový kámen, na kterém je umístěna schránka s vrcholovou knihou už z roku 1976.
Bukovec
1005 m n. m. – vzdálenost od penzionu 28 km autem, 20,7 km pěšky. Bukovec je výrazný čedičový vrch na východním okraji Jizerských hor, v okrese Jablonec nad Nisou. Svým výrazným kuželovitým tvarem tvoří dominantu horské osadě Jizerka. Díky čedičovému podkladu se na vrchu vyvinula bohatá flóra. Zajímavosti místní přírody popisuje naučná stezka. Z vrcholu je za dobrého počasí rozhled také na západní část Krkonoš. Bukovec je jednou z největších čedičových kup v Evropě.
Frýdlantské cimbuří
900 m n. m. – vzdálenost od penzionu 38 km autem, 13,5 km pěšky. Významná skalní skupina ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Název má připomínat podobnost skal s rozeklaným cimbuřím frýdlantského zámku. V okolí skal byla do roku 1999 stejnojmenná národní přírodní rezervace, dnes však je tato oblast částí NPR Jizerskohorské bučiny. Skály jsou také významnými horolezeckými terény.
Holubník
999 m n. m. – vzdálenost od penzionu 38 km autem, 10,8 km pěšky. Hora ležící v Severních Čechách ve středu Hejnického hřebene v pohoří Jizerské hory. Holubník je přístupný po červeně značené turistické stezce spojující Ptačí kupy (1013 m) a sedlo Holubníku (999 m). Po severním úbočí vrcholu je vedena Štolpišská silnice, po jižním úbočí zase Nová cesta.
Nekraš (Královka)
859 m n.m. – vzdálenost od penzionu 2,7 km autem, 1,4 km pěšky. Nejvyšší místo Maxovského hřebene. Rozhledna (vysoká 23,5 m) z r. 1907, pod ní stojí chata, která je z r. 1936. Název Královka je počeštěným názvem původního německého pojmenování Königova výšina. Nejstarším českým názvem vrcholu je Nekraš.
Ořešník
800 m n. m – vzdálenost od penzionu 14 km pěšky, 39 km autem. Skalnatý výběžek postranní části Hejnického hřebene Jizerských hor. Strmě se zvedá do výšky 800 metrů nad údolími Velkého Štolpichu i Smědé. Jméno tento mohutný žulový blok dostal po porostech lísky, které pokrývaly jeho okolí asi před 800 lety, v dobách, kdy sem přišli první kolonisté.
Smrk
1124 m n.m. – vzdálenost od penzionu 49,5 km autem, 21,7 km pěšky. S výškou 1 124 metrů nad mořem je nejvyšší horou Smrčské hornatiny a zároveň také české části Jizerských hor. Odedávna se zde stýkaly hranice tří zemských celků: Čech, Lužice a Slezska. Dnes je zde pěší hraniční přechod do Polska a v roce 2003 zde byla znovupostavena rozhledna. Polský vrchol Smrek má výšku 1123 metrů a leží těsně za česko-polskou hranicí. Na jižních svazích hory pramení řeka Jizera a nedaleko vrcholu, na západním svahu hory, leží přírodní památka Klečoviště na Smrku.
# Jizerky jsou TOP i v létě